Každý den jsme zasypáváni čísly o počtech nakažených a úmrtí způsobených koronavirem, která rozsévají ve společnosti strach. My ale nepotřebujeme strach, nýbrž obyčejnou opatrnost a zdravý rozum, abychom se opravdu vyrovnali s problémem, varuje pařížský arcibiskup Michel Aupetit.

Není to poprvé, co arcibiskup hlavního francouzského města apeluje v souvislosti s pandemií na zdravý rozum. Sám má za sebou dvě desetiletí lékařské praxe a ve chvíli, kdy byl nový koronavirus a jeho léčba ještě velkou neznámou, hlásil se jako dobrovolník do nemocnice, kdyby byla o lékaře nouze. K tomu nicméně nedošlo. Nyní v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas volá po návratu k realitě a zachování střízlivého pohledu na proporce choroby Covid-19. Připomíná, že daleko víc lidí umírá na infarkt nebo nádory. Kdyby nás každý den v tisku informovali, kolik lidí zemřelo na rakovinu, byli bychom vystrašeni ještě daleko víc, konstatuje arcibiskup Aupetit:

“Záleží nám na společném dobru a měli bychom být tedy navzájem ohleduplní. Opatrnost ovšem neznamená teror nebo atmosféru násilí. Vidím, že ti, kdo dokonale nesplňují stále se měnící zásady chování, jsou vystaveni agresi, dokonce i fyzické, zachází se s nimi takřka jako s vrahy. Je zřejmé že toto je přehnaný přístup k opatrnosti. Té je samozřejmě potřeba, je to naše povinnost, rovněž jako křesťanů. Nejvíc ze všeho nám v tom všem ale schází zdravý rozum.”

Pandemie znovu připomněla dnešnímu člověku jeho smrtelnost. Avšak strach ze smrti nás nesmí paralyzovat, dodává arcibiskup Aupetit. Vědomí smrtelnosti má pomáhat k docenění každé konkrétní chvíle a otevírat nás perspektivě života po smrti, říká pařížský arcibiskup.

„Když jsem byl lékařem, stávalo se, že jsem někomu zachránil život –  jak se hovorově říká. Ve skutečnosti jsem ale život nezachránil, pouze jsem pomohl, aby pacient mohl ještě  několik dalších let žít. A měl jsem z toho radost, byla to moje profese. Jako lékař jsem však nemohl život zachránit, protože na konci se stejně objeví smrt. Přijde v každém případě, dříve či později. Nyní mně jako křesťanovi a knězi nejde o to, abych někomu zachraňoval život, ale abych člověku pomáhal vejít do života, do života v hojnosti. Předávám život, který je silnější a větší než ohraničený tělesný život, v němž se dnes nacházíme, ale který nemá poslední slovo.“

Říká pro Vatikánský rozhlas pařížský arcibiskup Michel Aupetit.

(job)